Sál se stoly

Vstupte do sálu u zelených stolů

Pět stolů za dvojitými dveřmi: jedna ruleta, dva stoly blackjacku a dva pokerové. Co se kde hraje, jak se sedí a jak začít poprvé.

Hrací sál

Pět stolů v bývalé montážní hale

Ruleta a stůl s blackjackem pod stropními lampami sálu

Sál je dlouhý a nízký, s dubovými trámy a stropními lampami, které svítí dolů na sukno, ne do očí. Zeď proti vchodu zdobí dvě staré loukotě, jediná ozdoba, kterou jsme si dovolili. Stoly stojí ve dvou řadách, mezi nimi je dost místa, aby se dalo projít s tácem, a u zdi je lavice pro ty, kdo se chtějí jen dívat a v klidu vypít čaj.

Ruleta je v domě jediná a stojí uprostřed. Kolem ní je osm míst, krupiér roztáčí kolo a po každém kole vysvětluje, co která barva a číslo znamenají. Hraje se s žetony, které se na konci kola vracejí do prostřední mísy, a na stole nikdy neleží nic jiného než sukno, žetony a ruce hostů. Žádná hodnota, žádný zápis.

U blackjacku sedí až sedm hráčů proti krupiérovi. Cílem je dostat karty co nejblíž k jednadvaceti a nepřekročit je; kdo to slyší poprvé, zpravidla chce hned zkusit. Krupiér rozdává pomalu, ukazuje, co je v dané chvíli možné, a nikdo se tu nesměje, když se někdo spletl. Oba stoly mají vlastní lampu a vlastní židle s opěrkou.

Na pokerových stolech se hrají čtyři varianty: Texas Hold’em, Omaha, Seven Card Stud a Five Card Draw. V týdnu bývá otevřený jeden stůl, o víkendu oba; které varianty zrovna běží, najdete na tabuli u vchodu do sálu. Přijďte raději o půl hodiny dřív, abyste si v klidu sedli a krupiér vás stačil představit ostatním.

Hlučnost sálu hlídáme stejně přísně jako rozdání. Podlaha je z masivního dřeva a pod stoly leží plstěné koberce, takže židle neskřípou a kroky krupiérů nikoho nevyruší. Lampy mají plátěná stínidla, která tlumí světlo i zvuk. Hosté z jídelny se při příchodu zastaví na prahu a překvapeně ztiší hlas, což považujeme za nejlepší pochvalu.

Ruleta
osm míst, jeden krupiér, kolo vždy na očích
Blackjack
dva stoly, každý pro sedm hráčů a krupiéra
Poker
dva stoly a čtyři varianty hry podle večera
Lavice u zdi
místo pro ty, kdo se chtějí jen dívat

U stolu se nikdo nedívá na hodinky ani do peněženky. Hrajeme kvůli rozdání a kávě po něm; domů jdu s dobrou náladou a bez starostí.
Milan, stálý host

Pro začátečníky

Jak se k rozdání dostat poprvé

Nejčastější otázka zní, co dělat, když člověk poprvé stojí před stolem a nic neví. Odpověď je jednoduchá: vedoucí sálu vás zavede k nejtišší ruletě a krupiér vysloví větu, kterou si zapamatujete. Pak už jen sledujete a podle toho, jak se vám zalíbí, se přidáte, nebo ne. Nikdo vás nepožene a nikdo nečeká, že se rozhodnete hned.

U stolů nikdy nehrozí, že by se někdo zesměšnil. Pravidla se opakují tolikrát, kolikrát je třeba, a krupiér neposuzuje, jak dobře hrajete, ale zda se vám u stolu sedí příjemně. Kdo se rozhodne jen sledovat, usedne na lavici u zdi se šálkem čaje a nikdo se nediví.

Hra je tu hlavně dovednost, ne spekulace. U pokeru se počítá s odhadem protihráčů a s trpělivostí, u blackjacku s pamětí a chladnou hlavou. U rulety se nepočítá nic, což je její největší půvab, a proto ji doporučujeme každému, kdo začíná.

Mnoho hostů se bojí, že budou překážet. Nebudou. Krupiér bere nováčka jako stejně vítaného jako stálého hosta a mezi koly se mu věnuje tak dlouho, jak je třeba. Kdo se jednou zeptá, dostane odpověď; kdo se zeptá potřetí, dostane odpověď s úsměvem. Dotazy v sále nejsou ostudou, jsou součástí hry.

Večer v sále má stálý rytmus. V sedm se rozsvítí lampy nad stoly, v osm se obvykle plní pokerové stoly, kolem desáté dozní jídelna a hosté přicházejí od večeře. Kolem půlnoci se ruleta uklízí a poslední rozdání patří blackjacku.

Před odchodem se žetony vracejí do mísy u vchodu. Nikdo je nepočítá a nic se nezapisuje; žetony slouží jako pomůcka a s koncem večera končí i jejich smysl. Chcete-li příště pokračovat, vedoucí sálu vám nabídne místo u stolu, který jste měli rádi.